Záplavy a povodně v Hluku

1919
9. července po velikém lijáku byla obrovská povodeň. Z domů při potoku se lidé zachraňovali okny a několik domů bylo dokonce úplně zničeno.

1921
Byly dostavěny povodňové domky pod Lánem (dnešní Ostrožská ulice vznikla z velké části postavením domů pro lidi, kterým v roce 1919 zničila obydlí povodeň)a přiděleny uchazečům. Přišly ale draho, protože to stavěl stavitel a materiál i práce byly drahé. 10. května přišla veliká bouřka. V Hluku to nebylo až tak hrozné, ale na horních dědinách byla průtrž a veliká povodeň.

1926
Tento rok byl mokrý. Často a velice vydatně pršelo přes celé léto. Obilí porostlo „na hrsťách“ i v mandelech. Každý den buďto zrána se udělalo pěkně a jak oschla rosa, šli všichni hned obracet hrstě a po poledni už hřmělo a lilo, anebo zas odpoledne bylo pěkně a dopoledne pršelo. Když se konečně obilí složilo do mandelů, nebylo možné to vozit. Na polích bylo mokro, bořilo se to, cesty rozbité a rozblácené, kola se blátem zabednila. Začátkem srpna přišla povodeň. Ve dvou předních Lůžkoch jsme měli obilí v mandelech. Šel jsem tam, že to odnesu dál od potoka. Jeden mandel při potoku byl už více než po kolena ve vodě, druhý tak po kotníky. Začal jsem odnášet nejprve ten, co byl více ohrožený. Jak jsem odnesl čtyři horní, namoklé snopy, zbytek voda nadzvedla, zatočila s tím a odnesla pryč.

1938
Den po Božím těle přišla hrozná bouřka, blesk uhodil do Míškovy mlatevně v uličce a ta přes hustý déšť celá shořela.
Do rána 1.září byla kdesi na horách průtrž a přišla velká povodeň, Lůžky i Díly byly pod vodou. Bylo mokro a orat se mohlo až koncem září.

1947
Rok začíná velikou zimou. Mrazy byly až 30 stupňů. Země mokrá už od podzimu zamrzla až do hloubky 80 cm a všechen sníh zůstal navrchu. V půlce března pak ve dvou dnech všecka ta spousta sněhu naráz roztála a byla z toho povodeň, protože země rozmrznout nestačila a vodu tím pádem nepřijala. Když to rozmrzlo a oschlo, byl na polích silný škraloup a ten teplem vyschl za pár dní tak, že pole bylo jak cesta. A tak se selo do sucha.

1955
Týden před hodama začátek srpna) v pondělí začalo pršet a lilo jako z konve celý den a celou noc bez ustání a oba potoky se tak rozvodnily, že takové povodně není pamětníka. Celé Šraňky (dnes Závodní ul.) byly pod vodou i Losky a Díly a Lůžky z obou stran potoka. Mandelů voda moc odnesla anebo zaplavila bahnem. Odnášet je nikdo nemohl, že to bylo namoklé a těžké a pole řídká hluboká břečka. Zaplavené brambory hned hnily a musely se vykopat. Škody bylo velice moc a ve středu chodila komise MNV a zapisovala, kolik má kdo sebraného. Ale nebylo to na nic ani při dodávkách na to nebyl brán zřetel.
   Na hody přišla další silná bouřka a zas povodeň zaplavila Šraňky, ale druhý potok se nerozvodnil, tak to nebylo tak hrozné. Po hodech se teprve začalo svážet, všecky mokré snopy rozvazovat a sušit, ale zas často prší a tak to jde velice ztěžka. Koncem srpna je ještě moc mandelů v poli.
Na stránce www.kronikahluk.cz je v oficiálním zápise z roku 1955 také zmínka o této povodni

1956
Po Třech králích nastaly teplé, takřka jarní dny a to trvalo až do 25. ledna. 26.1. bylo veliké kolo kolem Měsíce, do rána zamrzlo a padal sníh. Nato udeřila veliká zima, den ode dne větší a na Hromnice byl už mráz 30 stupňů. Zima je velice ostrá, že je nutno celý den, ba i v noci topit, do rána však přece okna zamrznou až po vrch. Tato zima je prý v celé Evropě, Asii i severní Africe a ani tady není pamětníka tak ostré zimy. Mrzne a ostrý severák fučí, že se nedá ani vyjít ven. Mrazy dostoupily až 35 stupňů. U Hluku měli polní cvičení vojáci a mnoho jich tam omrzlo. Každé čtyři dny jsme spálili kromě dřeva metrák uhlí a přitom všecky stěny byly promrzlé skrz naskrz. V polovině února napadlo půl metru sněhu a zima na pár dní trošku povolila. 25.2. opět přituhlo, až teprve 29. února přišel do rána déšť a sníh rychle roztával. Byla by z toho povodeň, ale naštěstí do rána vždycky zamrzlo a voda se zadržela. Na polích však voda brala vrchní rozmrzlou vrstvu hlíny a nanášela ji do níže položených oblastí. Obilí v těchto podmínkách samozřejmě všecko zahynulo.

1958
Družstvo postavilo na Paligře teletník a staví druhý kravín. Také stáj pro koně byla přistavěna. Zakazovalo se také chodit po chodníku Za trávníky, ale teprve až povodeň 5. července vzala lávku přes potok, už se tam tak nechodí.

1997
Zatímco velké povodně v rámci republiky se odehrály v první půlce července, do Hluku přišla povodňová pohroma až 27.7. Ve všech obcích podél potoka Okluky, který je napájen strouhami z Bílých Karpat,  prožili obyvatelé noc hrůzy. Strouhy a potůčky za dešťů minulých dní naplnily nádrž v Horním Němčí natolik, až se voda přelila přes přehradní hráz a rozvodnila potok, který zaplavil ulice přilehlých obcí. Větve, klády a jiné překážky se zachytily o keře a stromy na březích potoka před Autopalem a tím vzniklo další jezero před Hlukem. Když tuto hráz rozrazila voda, byl zatopen Autopal, Kovoplast a suterénní místnosti a sklepy sídlištních domů u Autopalu, kde voda dosahovala výšky 80 cm. Dále voda vtekla do bytů, zahrádek, dvorků a sklepů některých domků podél potoka a několik starších opravdu značně poškodila. Místním hasičů vydatně pomáhali hasiči z Vlčnova a Ostrožské Lhoty.

2000
V rámci protipovodňových opatření vybudovala Státní meliorační správa těsně před Hlukem na potoku Žabínek tzv. suchý poldr.Je to umělá hráz, který by měla zachytit hlavní nápor přívalových dešťů, přicházejících koncem jara a v létě, které samotný tok neodvede. Po provedení regulace Žabínku v letech  1997 a 1998 představuje poldr druhou část protipovodňových opatření, postavených na výše uvedeném toku. Tato opatření by měla zamezit opakování povodní v Hradišťské ulici.

2010
Dne 26. května se z břehů vylil do polí a zahrádek potok Okluka. Mnohým Hlučanům zatopila spodní voda sklepy. Ani tentokrát hlučtí hasiči nezklamali a obětavě pomohli při boji s vodním živlem.

Až po rok 1958 jsou to zápisky z rodinné kroniky Josefa Dufky