Zahrádkáři

V roce 2015 oslavil svaz hluckých zahrádkářů své výročí. Bylo tomu právě padesát let, kdy byl spolek zahrádkářů zaregistrován pod názvem Místní organizace ovocnářského a zahrádkářského svazu v Hluku. Historie spolku je však bohatší, jeho základy vycházejí z Ovocnářského spolku (založen v roce 1929) a z Vinařské besídky, pobočky Zemského vinařského spolku, založené v roce 1933. V té době spolek obnovoval a zakládal ovocné sady. Hlucký zahradník Šimon Vaškovic zde učil zájemce štěpovat nové odrůdy na ovocné stromy. Rovněž objednával odrůdy ze šlechtitelské stanice ke zkvalitnění ovoce v hluckých zahradách a sadech ve Starých horách, Babích horách, Prašnicích a dalších. Byla obnovena vinařská tradice, pěstitelé vysadili nové vinice novými odrůdami hroznů. Po roce 1948 došlo k regulaci spolkové činnosti a drobná zemědělská činnost byla sdružena do Československého svazu zahrádkářů, jehož činnost postupně slábla. V roce 1964 zakládá třináct mužů a tři ženy Místní organizaci ovocnářského a zahrádkářského svazu v Hluku. 20. 12. 1964 bylo zvoleno představenstvo organizace, jejímž předsedou se stal František Straka, místopředsedy František Libosvár a Jan Janča, jednatelem Šimon Vaškovic, pokladníkem František Turčínek a hospodářem Matěj Štefaník. V tento den byly také odeslány přihlášky k provedení registrace na okrese, kraji a Zahrádkářském svazu v Praze, aby od nového roku 1965 vešla tato organizace v život. Ze zápisu zahrádkářské kroniky se dovídáme, že 3. listopadu 1965 byly objednány ovocné stromky, 300 q rašeliny a cererit za 185 Kč/q, dále sadbové brambory a cibule sazečka 100 kg. Na zakoupení sadbového materiálu a hnojiv si půjčovali peníze od členů. Vykoupeno bylo 54 q česneku a jablka padanky. Tyto služby prováděli zahrádkáři pro všechny občany Hluku. Ve snaze podpořit vzniklou organizaci navrhlo Zemědělské oddělení národního výboru založit zahrádkářské osady v trati Dolní drahy nad bývalým Svedrupem (dnešní Niob). Pozemek měl přes 2 ha a byl majetkem tehdejšího Městského národního výboru. Pozemek zahrádkáři vyčistili, upravili a oplotili. Vzniklo zde 34 zahrádek a začali s výsadbou stromů a zeleniny. K obdělání půdy si zahrádkáři postupně zakoupili starší traktor, pluh a menší vlečku. Lisování jablek se provádělo u pana Huspeniny u dolního kříže. Zahrádkáři se nestarali pouze o své zahrady a vinohrady, ale zapojovali se také do společenského a kulturního dění v Hluku. Pořádali košty vína, společenské plesy ve spolupráci se Svedrupem (kožedělné družstvo), bál na tři dupy, pochovávání basy; účastnili se brigád v akci Z – stavby obecního úřadu, školky, sportovní haly, obchodu vedle fary, smuteční síně apod. Pro své schůzky si na Drahách vybudovali spolkovou budovu. Pořádali zde přednášky a ukázky roubování, chemické ošetřování ovoce a zeleniny, také dny otevřených dveří s harmonikou a opékáním klobás, což přispívalo k přátelství mezi občany. Na vlastní náklady a z cihel z bouračky vybudovali společenskou místnost a studnu.
V době největšího rozkvětu měl spolek 212 členů a 3 kolony na Drahách, Babích horách a Paligru. Zahrádkáři provedli opravu pálenice, která byla v havarijním stavu, od obecního úřadu pak dostali povolení k pálení. Za účelem zbudování nové pálenice, moštárny a sušárny rozebrali brigádníci i hájenku u cihelny, hasičskou zbrojnici ve Psinci a Hájkův dům „u járku“ na horním konci – cihly oškrabali a odvezli na dvůr pálenice a čekali na povolení moštárnu postavit. Nebyl jim však přidělen pozemek na stavbu objektů. V Hluku tak zůstává pouze pálenice, moštárna a sušárna ovoce čeká na své postavení. V průběhu let byla zrušena zahrádkářská kolona Babí hora. Také poslední kolona Drahy je nyní rušena městským úřadem, který před zahrádkami upřednostnil výstavbu rodinných domů. Současní členové, kterých je nyní 91, hledají nové místo pro své zahrádky.
První výstava ovoce a zeleniny se konala první dva říjnové dny roku 1966 ve velkém sále na tvrzi. Od té doby se výstavy konávaly nepravidelně, až postupně zanikly. Jejich pořádání bylo obnoveno v roce 2008, v posledních letech jsou výstavy pořádány ve spolupráci s místními včelaři.