Organizace Dolňáckých slavností a Jízdy králů v letech 1970-1990

Do roku 1970 byl hybnou pákou v pořádání Dolňáckých slavností spolek „Dolňácko“ v čele s panem Antonínem Dohnalem. Když se po roce 1969, nově utvořil Sdružený klub pracujících, tak přešla veškerá zodpovědnost na něj. Po nastoupení pana Zdeňka Křiváka na placenou funkci tajemníka klubu, stal se  Zdena vůdčí osobností při pořádání Dolňáckých slavností. K ruce měl také spolek Dolňácko, hlavně pana Antonína Dohnala (jeho věrný kamarád Mira Kočí se tolik neangažoval), bratry Pospíškovi a výbor SKP. Řídící závodní výbor Autopal do organizace nezasahoval. Jaké vznikly povinnosti pro některé funkcionáře? Zdena Křivák byl zodpovědným vrcholem. Byl zodpovědný za správnou činnost systému, který byl zaveden po vzniku SKP. K ruce měl předsedu pana Jaroslava Šopíka, předsedu klubu mladých Karla Kuželu a také ekonoma SKP Antonína Zlínského. V pozdější době přišla na tvrz administrativní pracovnice Anna Dufková.Kluci Pospíškovi měli na starost celou Jízdu králů, Zdena s Karlem Kuželovým a panem Dohnalem byli zodpovědní za program, finance měl během slavnosti na starosti pan František Kašpara, košt vína byl odedávna hobby Václava Hájka, výstavy obrazů měl v pozdější době v kompetenci pan Jaroslav Vávra a podium stavila skupina pod vedením pan Františka Kotačky. Do práce byl však zapojen celý výbor SKP a poslední měsíc byl pro práci v klubu, a na výpomoc Zdenovi uvolněn ze závodu Autopal Hluk, Karel Kužela. Na tvrz za Zdenou docházel i pan Vávra Mitáček (Kalós), který měl řadu zkušeností a také známých. Jednou pomáhal pan Mitáčekzajišťovat také scénu pro slavnosti u Slávka Volavého v Ústavu lidové tvořivosti ve Strážnici. Je také pravdou, že u „strýcaKalósa“ v jeho nádherné jizbě, byla první zastávka všech význačných hostů na Dolňáckých slavnostech, štáb slavností byla až jejich druhá zastávka, i kdyžje pravda, že z určitých důvodů byl ve štábu o některé hosty menší zájem. Za vše se Zdena zpovídal Mě výboru KSČ, radě Městaa závodnímu výboru Autopal. Co se týkalo programu, tak pomáhali také členové Okresního kulturního střediska v Uherském Hradišti, Miroslav Potyka, Anna Maděričová a další. Nesmíme zapomenout, že i v Hluku byli šikovní lidé, kteří se podíleli na programu z hlediska pořádající organizace. Jara Hrabovský, jako kapelník dechové hudby Šarovec, Franta Říha, Jožka Polách aJura Mitáček za cimbálovou muziku Dolňácko, Franta Kotačka a paní Emílie Motyčková vedli „Hlučánek“, Marie Poláchová taneční soubor „Dolňácko“. V 80-tých letech vedli taneční soubor Dolňácko manželé Cigánkovi. Stanislav Vavřínek v této době pro klub nepracoval a slavnosti řídil až v době, kdy byl tajemníkem sdruženého klubu pracujících.
Výbor klub byl ustálený a moc se neměnil. Za Autopal tam byli: Šopík Jaroslav, Křivák Zdeněk, Kužela Karel, Zlínský Antonín, Dufka Antonín, Huspenina Josef, Novotná Helena. Za závod Sport: Ratajská Marie, Kuželová Jana, Za OKP, Konečný Miroslav, Janků Štěpán, za JZD, Kotačka František, Hájek Václav, za Svedrup, Straňák Stanislav a Pospíšek František a za spolek Dolňácko, Dohnal Antonín.
                                                                           
Pořad slavností měl docela zažitý program. V pátek byla beseda u cimbálu pro domácí a také rodáky z Hluku, v sobotu od rána košt vína, výstavy. V sobotu odpoledne Slovácký festival dechových hudeb, večer vystoupení nějakého kvalitního souboru a zábavy. V neděli ráno Jízda králů a pokračování koštu vína a výstav. Odpoledne pak průvod účinkujících s jezdci Jízdy králů a také s krojovanými občany Hluku. Tento průvod Hluku ve Vlčnově vždycky záviděli, protože nedokázali dostat tolik domácích občanů do krojů. Večer v neděli zábavy na tvrzi, případně venku. Jednou účinkoval na hřišti TJ Spartak celý SLUK
z Bratislavy (hala ještě nebyla). Vystoupení začalo ve 20.30 a jako první vystoupila krásná slovenská děvčata, která také nádherně zpívala. Začala zpívat také „Prší, prší“, a hned následující vystoupení slovenských chlapců se zbojnickým tancem muselo být přerušeno pro déšť. Při jejich výskocích bylo nebezpečí zranění. Navíc z Hluku odjížděl SLUK do Prahy na vystoupení a pak někde na zahraničí zájezd. Tak přišli návštěvníci slavností o krásný zážitek, který se v Hluku dlouho nevidí.
Výbor klubu se snažil o zpropagování slavností, a proto vždy před slavnostmi byl hostem v Československé televizi v televizních Novinách zastupitel města (tehdy předseda Národního výboru- pamatuji si Františka Směšného a Jindru Mitáčka), který tímto vystoupením vždy pozval všechny občany republiky do Hluku na slavnosti. Slavností se zúčastňovali pravidelně redaktoři Mladé fronty a Československé televize z Prahy. V roce 1987 natočil svůj příspěvek, který je na CD disku u mnoha Hlučanů, také tehdejší kulturní redaktor ČST a dnes starosta Poděbrad Ladislav Langer, spolu s dramaturgem Pavlem Vinšem. Redaktoři Mladé fronty (Jan Krasl, Vladimír Kovařík, Ondřej Neff a další) pak o slavnostech informovali na celé stránce ve víkendu deníku MF. Častým hostem slavností byl také tajemník vládního výboru pro cestovní ruch, největší odborník v  tomto oboru v republice, ing. Antonín Franke. Tento pán hodně pomáhal SKP, hlavně v zajišťování výjezdu našich souborů do západního světa, ať už to byla Paříž nebo Rakousko.
Po odchodu Zdenka Křiváka na Okresní odborovou radu v roce 1985 nastoupil na funkci tajemníka SKP, známý hlucký muzikant a dirigent, Stanislav Vavřinek. Ten organizoval slavnosti v roce 1987. Z funkce pak  odešel a ve funkci ho nahradil ho mladý Broňa Mitáček, který organizoval spolu se všemi osvědčenými pracovníky poslední slavnosti, organizované SKP v roce 1990. Od této doby organizuje slavnosti s Jízdou králů kulturní komise MěÚ, kterou řídí místostarosta obce.
Na organizaci se podíleli i pracující ze závodů, protože bez nich by veškerou práci nebylo možné zvládnout. Jednak chodili k pokladnám a také pomáhali před slavnostmi různými činnostmi. Každý závod se zavázal,
že se postará o propagační malované brány a tehdejší požárníci (hasiči) z Autopalu pomáhali při různých dokončovacích pracích. Nejvíce práce vždy odvedli požárníci Hrdina Antonín a František Uhlíř, oba zapálení folkloristé. Veškeré vybrané peníze ze vstupného ukládal pan František Kašpara buď na poštu, později do trezoru na Městském národním výboru. Samozřejmě, vždy za doprovodu příslušníků SNB. Vyúčtování celých slavností pak muselo projít městským výborem KSČ, Národním výborem a také závodním výborem ROH v Autopalu Hluk.
Toto je jenom všeobecná vzpomínka na systém organizace a na lidi, kteří se podíleli na organizování největšího hluckého svátku, Dolňáckých slavností písní a tanců v letech 1970-1990.

                                                                                                                                  Sepsal Antonín Zlínský